Dnes jsme vyrazili na malý výlet vlakem a po nohou. Jeli jsme do Bílovic nad Svitavou a potom jsme se vydali pěšky směrem do Obřan. Jelikož se jednalo o vzdálenost několika kilometrů, kterou bylo nutno ujít pěšky, tak jsem si do šátku vzal Stellu já a Míša měla na Štěpána připravenou Manducu. Budili jsme celou cestu na nádraží a potom i ve vlaku pozdvižení, ale na to už jsme si coby nosící rodina zvykli :-).
Bylo typické podzimní počasí. Vcelku zataženo, ale barvy listí v lese podél řeky hrály všelijakými odstíny žluté, hnědé a občas i červené a tak se bylo na co koukat. Více fotek najdete v našem albu tady. Štěpán se po cestě trochu prospal, ale třetinu vzdálenosti zvládl ujít sám, což byl výkon – asi byl posílen v poslední fázi lízátkem z hroznového cukru. Stella se probudila až po cestě domů šalinou, takže to bylo opravdu podařené odpoledne, protože jsme měli s Míšou vzácnou příležitost si povídat aniž by nás rušily děti…
Leave a comment
